Nejvyšším druhem vzdušného prostoru ze všech je tzv. FIR (Flight Information Region), česky letová informační oblast. U nás existuje pouze FIR Praha (LKAA), který pokrývá celý český vzdušný prostor. Podobně je tomu i v některých dalších evropských zemích, např. Bratislava FIR (LZBB), Wien FIR (LOVV) nebo Amsterdam FIR (EHAA). Někdy se vyskytuje označení UIR (Upper Information Region), např. Switzerland UIR (LSAS), německé Rhein UIR (EDUU) a Hannover UIR (EDVV) nebo London UIR (EGTT), který pokrývá většinu Anglie a přilehlé vody. Hranice jednotlivých FiRů jsou stanoveny dohodami ICAO.
TMA (Terminal Control Area), česky koncová řízená oblast, je ta část vzdušného prostoru v okolí letišť, která je zřízena k ochraně přibližujících se a odlétávajících letadel. Provoz v TMA řídí přibližovací služba APP. V České republice bývá spodní hranice TMA ve výšce 300 metrů nad terénem a horní v cca FL125. Letadla pohybující se v tomto prostoru jsou předmětem letového povolení a musí udržovat spojení s řídícím.
Další důležitou částí vzdušného prostoru je CTR (Control Zone), česky řízený okrsek. Je to oblast v těsné blízkosti letiště. Provoz je zde řízen stanovištěm TWR. Letadla jsou opět předmětem letového povolení a musí udržovat spojení s řídícím. Horizontální rozsah je 9 až 20 km, nejvíce ve směru runwaye.
No-fly Zone, česky zakázaný prostor, je vzdušný prostor vymezený k ochraně pozemních objektů, a proto jím není povoleno proletět. Zakázané prostory mohou být různě veliké a v ČR se označují LKP+pořadové číslo. Jsou například kolem jaderných elektráren nebo Pražského hradu.
Další prostory:
Omezený prostor (Restricted Area)
Nebezpečný protor (Dangerous Area)
TRA (Temporary Reserved Area), česky dočasně vymezený prostor
TSA (Temporary Segregated Area), česky dočasně vyhrazený prostor
Na závěr je dobré poznamenat, že rozdělení vzdušného prostoru v jakémkoli FIRu je publikováno v letecké informační příručce AIP v části ENR.