LETADLA - AIRPLANES


Obsah internetových stránek LETADLA - AIRPLANES
FotogalerieMS Flight Simulator 2004Letiště Ruzyně
ČlánkyCharakteristiky letadelLetadla v číslech



- ČLÁNKY:


Airbus A380

V lednu 2005 představilo Konsorcium Airbus ve francouzském městě Toulouse veřejnosti největší linkové letadlo světa Airbus A380. Při této akci byl představen také nově upravený Airbus A310. Nové letadlo bylo pak předáno do oddělení letových zkoušek. Pro Airbus nadešel přelomový okamžik va středu 27. dubna 2005 na letišti Blagnac v Toulouse. Do letadla nastoupila posádka šesti mužů - dva piloti a čtyři technici. V 10 hodin a 25 minut vyvinula čtveřice motorů Rolls - Royce Trent 900 vzletový tah a 22 kol podvozku se po chvíli odlepilo od povrchu dráhy 32L. Airbus A380 začal stoupat do výšky 10 000 stop. Během úvodního letu vyzkoušela posádka ovladatelnost letounu, funkci klapek a některých palubních systémů, činnost autopilota a nového superjumba při snížené rychlosti. A380 po 3 hodinách a 54 minutách bezpečně přistál na stejném letišti odkud vzlétl. Kdatu prvního letu registroval Airbus objednávky na 154 letadel od 15 leteckých společností. Společnost Sigapore Airlines, která si jako první objednala za 8,6 miliardy dolarů 10 těchto letadel - stalo se tak již v roce 2000, plánuje uvést A380 na linku Sydney - Singapore - Londýn v prosinci 2006.
Hlavním technickým problémem letišť, kde bude A380 přistávat, je zabezpečit přímý nástup lidí i cateringu do druhého patra letounu a zároveň zvětšit kapacitu odbavovacích hal. Vyřešit tyto problémy se jako prvnímu podařilo singapourskému letišti Changi v létě 2005. Nejblíž od Prahy bude A380 přistávat ve Frankfurtu, bude zde přistávat jak v singapourských barvách, tak v barvách Lufthansi, která si u Airbusu objednala 15 A380.
Více o Airbusu A380 v sekci letadla v číslech.


. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .Airbus A380 společnosti Singapore Airlines během zkušebního letu v okolí mezinárodního letiště Changi. . . . . . . . . . .

Letecká neštěstí

V dnešní době si umí svět bez letecké dopravy představit jen málokdo. Letadel rok od roku přibývá, vzdušný prostor je čím dál tím víc přeplněnější. Zvolit pro delší cestu letadlo je mnohem rychlejší, pohodlnější a také nezpečnější než sednout do auta. Ovšem když náhodou dojde k nehodě ve vzduchu, je zpravidla mnohonásobně tragičtější než ta na zemi, na silnici.
Vůbec největší letecká nehoda se stala na největším ostrově Kanárského souostroví. Dvacátéhosedmého března roku 1977 vybuchla na letišti Las Palmas bomba. Letečtí kontroloři okamžitě přesměrovávají veškeré letecké spoje na menší letiště Los Rodeos, které je na vedlejším ostrově Tenerife. Na letišti přistává jedno letadlo za druhým a kvůli husté mlze letečtí dispečeři brzy ztrácejí přehled o tom, kde se letadla na letišti nacházejí. Letištní vybavení je zde zastaralé, dispečeři nemají k dispozici pozemní radar, který by jim přesně ukázal, kde se které letadlo na letišti nachází. Kapitán Grubbs právě popojíždí spolu s 398 cestujícími na palubě Boeingu 747 americké letecké společnosti PAN-AM po dráze. V tu chvíli čeká na stejné dráze kapitán Jaap van Zanten také s Boeingem 747 nizozemské společnosti KLM na povolení ke startu. Grubbs má odbočit na třetím výstupu z dráhy, ošem udělá osudovou chybu. Usoudí, že tu není prostor na odbočení s letadlem jako je Jumbo, a proto pokračuje v popojíždění k dalšímu výstupu z dráhy. Chvíli potom dostane pilot nizozemského Boeingu od letového povolení ke startu a začne nabírat rychlost. Startuje téměř na slepo. V husté mlze nevidí, co je před ním. V tom spatří proti jedoucí letadlo a okamžitě se snaží Jumbo zvednout. Ve více než tříset kilometrové rychlosti se mu to nakonec podaří, ale je už pozdě. Obě sedmčtyřicetsedmičky do sebe téměř čelně naráží. Následky jsou děsivé. Největší letecká katastrofa všech dob si vyžádala celkem 582 obětí.
Odpoledne 12. listopadu 1996 startuje na pravidelné lince z indického Nového Dillí do Zahránu v Saudské Arábii saudský Boeing 747. Tato linka, Saudi 763, veze na palubě 32 členů posádky a 289 cestujících. V tu chvíli vstupuje do vzdušného prostoru mezinárodního letiště v Novém Dillí kazašský Iljušin IL-76 s 27 cestujícími a desetičlenou posádkou. Na letištích jako je toto je zvykem, že letadla odlétají stejnou leteckou trasou v jiné letové hladině jako přilétají. Kolem roku 1995 zde hodně roste intenzita letecké dopravy. Tomuto nárůstu však nevyhuvuje letecký radar, který zde mají. Dispečerům totiž ukazuje jen vzdálenost strojů od letiště, nikoliv však jejich výšku. Saudi 763 vystoupá do letové hladiny 140 (4 200 m) a žádá od dispečera o pokyn k dalšímu stoupání. Ten mu vzápětí odpoví: ,,Saudi 763, držte výšku 140, připravte se k dalšímu stoupání ". To je poslední radiový kontakt se saudským letadlem. Nyní kazaši dostanou jasný pokyn klesnout na 150 (4 500 m). Potom jim letový dispečer řekne: ,,Držte výšku 150, 14 mil před vámi v letové hladině 140 Boeing 747, ohlaste se až ho spatříte. Piloti Iljušinu však zřejmě špatně rozuměli a klesali dál. Kazašský radista si chybu pilotů uvědomí, ale je už pozdě. Po čtyřech sekundách do sebe obě obří letadla naráží. Nikdo nemá nejmenší šanci nehodu přežít.
Vybral jsem pro vás ještě jednu nehodu, kterou považuji opravdu za jedinečnou.
Je rok 1988 a mezi Íránem a Irákem zuří v Perském zálivu válka. V íránských vodách operuje americký křižník Vincennes. Snaží se zde chránit konvoje s ropou. 3. července startuje z Bandar Abbasi Airbus A 300 íránské letecké společnosti. Po pár minutách letu se chystá na půlhodinový přelet Hurmuzské úžiny. Po chvíli ho na svém radaru zaregistruje posádka křižníku Vincennes. Vysílá mu varovný signál a vzápětí ho žádá o identifikaci. Kapitánovi lodi Williamu Rogersovi se zdá, že letadlo klesá a čím dál tím víc se přibližuje, a proto ho pokládá za íránskou stíhačku F-14. Rozhodne se letadlo sestřelit. Za okamžik k Airbusu směřují dvě střely země - vzduch. Íránské letadlo nemá šanci uniknout. Umírá 290 lidí. Americké úřady později uznají, že pravděpodně došlo k omylu způsobenému stresem z války. Pravděpodobně se také prokázalo, že Airbus se identifikoval jako komerční let.



Zpět na hlavní stranu